|
|
Iniciační svátosti v kanonickém a liturgickém právu
BENEŠOVÁ, Marie
Převážně slavením liturgie a vysluhováním svátostí církev posvěcuje svět. V katolické církvi rozlišujeme sedm svátostí, které ustanovil Ježíš Kristus. Práce se zabývá tzv. iniciačními svátostmi, křtem, biřmováním a Eucharistií. Jejich přijetí, v případě Eucharistie opakované přijímání, je vyžadováno k plnému uvedení do křesťanského života. Nejvznešenější Eucharistie je pramenem a zároveň vrcholem veškerého našeho konání. Práce se odkazuje jak na biblické/historické kořeny, tak zejména na současnou kanonicko liturgickou praxi vysluhování iniciačních svátostí pohledem kanonického práva latinské církve (CIC/1983), kanonického práva církví východního obřadu sui iuris (CCEO), oficiálních liturgických knih (např. Všeobecné pokyny k Římskému misálu) a dalších dokumentů magisteria a kompetentní církevní autority týkající se liturgie.
|
|
|
Manželky trvalých jáhnů v současném kontextu české církve. Jejich postavení a role v oblasti působení jejich manželů se zaměřením na královéhradeckou diecézi
Poživilová, Anna ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dřímal, Ludvík (oponent)
Práce se v první, teoretické, části zabývá historií vývoje jáhenské služby v církvi. Součástí je terminologické rozlišení pojmů manželství, kněžství, celibát, jáhenství; dále pak úloha a důležitost celibátu u duchovních a vývoj pohledu na ženu v církvi. Druhá část, praktická, se zabývá dopadem jáhenské služby na život rodin trvalých jáhnů a zkoumá, jak tento dopad vidí a vnímají manželky trvalých jáhnů. Poznatky jsou získány z dotazníků a následně jsou seřazeny do jednotlivých oddílů. Oddíly tvoří části "Já (manželka)" - "Děti" - "Farnost" - "Klérus". Jejich posouzením a utříděním získaných výsledků výzkumu z dotazníků a jejich následnou prezentací, mapující situaci v rodinách z pohledu manželek trvalých jáhnů, bylo dosaženo splnění hlavního cíle práce, tedy zjištění dopadů na život v rodinách, kde je otec trvalým jáhnem.
|
|
|
Pastorace či persváze? Vliv představitelů církve na duchovní pastýře a věřící. (Výzkum zbožnosti věřících, komunikačních strategií a obrazů duchovních v korespondenci na přelomu 19. a 20. století)
Pavlíček, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Fasora, Lukáš (oponent) ; Hanuš, Jiří (oponent)
Pastorace či persvaze? Vliv představitelů církve na duchovní pastýře a věřící (Výzkum zbožnosti věřících, komunikačních strategií a obrazů duchovních v korespondenci na přelomu 19. a 20. století) Tomáš W. Pavlíček ABSTRAKT Autor disertační práce zkoumá náboženskou kulturu v Čechách v 2. polovině 19. století. V polemice s konceptem sekularizace i s rozšířenou představou o výjimečném poklesu náboženskosti české společnosti se snaží objasnit, jak spolu sociální a náboženské změny v moderní době souvisejí. V rámci sociologického pojetí sekularizace a odkouzlení světa se soustředí na tři jevy (povolání duchovního, náboženské praktiky a konverze), s nimiž pracuje jako s náboženskými pojmy a zároveň je aplikuje v historickovědném výzkumu. Největší prostor je věnován prvnímu předmětu bádání - postoji duchovního ke svému povolání, protože právě klérus je nositelem náboženské změny. Práce může přispět k současným diskusím o vztahu státu a církve a roli duchovních ve společnosti. Hlavní otázky jsou tyto: Jaká je role duchovního v proměnách náboženskosti? Jakým způsobem či za jakých okolností dochází aktér k povolání stát se duchovním? Jak probíhala duchovní formace v pražském kněžském semináři? Hlavním aktérem předkládané disertační práce je světský klérus v pražské arcidiecézi, přičemž pozornost výzkumu je zaměřena...
|
|
|
Zobrazení prostého lidu ve vybraných dílech finského kánonu
Palát, Tomáš ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Velkoborsky, Jan Petr (oponent)
Jméno autora: Tomáš Palát Instituce: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Ústav lingvistiky a ugrofinistiky Nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 Obor: Finština Název práce: Zobrazení prostého lidu ve vybraných dílech finského kánonu Vedoucí práce: Mgr. Jan Dlask, Ph.D. Počet stran: 79 + přílohy Počet příloh: 1 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: Runeberg, Kianto, prostý lid, venkovské obyvatelstvo, finský literární kánon, chalupník, Příběhy praporčíka Ståla, Červená čára, smrt, umírání, příroda, odvaha, hrdinství, vlastenectví, nacionalismus, církev, náboženství Cílem této práce je vypracovat analýzu, jakým způsobem je zobrazováno prosté venkovské obyvatelstvo ve dvou vybraných dílech finského literárního kánonu. Prvním z těchto děl je básnická sbírka Příběhy praporčíka Ståla od Johana Ludviga Runeberga, druhým dílem je román Červená čára od Ilmariho Kianta. Oba dva texty vznikly v různých historických a literárních periodách. Finská společnost se v 19. a na počátku 20. století skládala většinově z relativně chudého venkovského obyvatelstva, které obvykle pracovalo v zemědělství. Popisování života těchto venkovanů bylo ve stejném časovém období častým námětem ve finské literární tvorbě. V práci je obraz prostého lidu v literatuře zkoumán skrze pět základních tematických okruhů. Jak prostí...
|
|
|
Barokní znakové galerie. Heraldická reprezentace šlechty, duchovenstva a měšťanstva, její interpretace a možnosti využití
Oulík, Jan ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Práce se zabývá barokní heraldikou, konkrétně fenoménem znakových galerií v českých zemích v pobělohorském období. Za pomoci metod pomocných věd historických analyzuje tři znakové soubory z 60. - 90. let 17. století: 1. znaky a znamení donátorů na šestnácti obrazech Svatováclavského cyklu v bazilice sv. Václava v poutním místě Stará Boleslav nedaleko Prahy; 2. trojici malovaných znaků ve štukových kartuších na vítězném oblouku kaple Panny Marie a sv. Karla Boromejského v bývalém Vlašském špitále na Malé Straně v Praze; 3. znaky a znamení na deseti dřevěných podstavcích soch českých patronů v arciděkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Tachově. Práce přináší edici jmenovaných znakových souborů a identifikaci většiny osob, jimž znaky patřily, včetně srovnání se znaky v jiných pramenech (pečeti, koncepty erbovních listin, staré tisky). Zasazením do širšího historického kontextu a rozborem struktury dárců práce mj. ukazuje na složení tehdejších elit z řad vyšší a nižší šlechty, duchovenstva a měšťanů a na potřebu sebereprezantace těchto společenských vrstev. Mnohé znaky a znamení ze zmíněných tří souborů doposud nejsou v literatuře popsány. Práce současně ukazuje, jak mohou pomocné vědy historické doplnit výsledky zkoumání dalších historických a uměnovědných oborů a přispět k novému poznání doposud málo...
|
|
|
Městská obec očima utrakvistického duchovního. Jiřík Tesák Mošovský a Český Brod
KOREŠ, František
Předkládaná práce se zabývá životem kališnického(utrakvistického) duchovního Jiříka Tesáka Mošovského v městském prostředí českých zemí v 16. a 17. století. Předmětem zájmu byl především jeho myšlenkový svět a pohled na společnost, která ho obklopovala. Ve čtyřech kapitolách budou postupně představeny vztahy mezi duchovními a světskými patrony, městská správa v Českém Brodě, kde Jiřík Tesák Mošovský působil, ale také vlastní život sledovaného kněze. Přitom bylo využito zajímavých starých tisků vydaných Jiříkem Tesákem Mošovským, aby bylo dosaženo bližšího poznání jeho osobnosti. Účelem snažení bylo prohloubit dosavadní poznatky o každodenním chodu správy v utrakvistických městských farnostech předbělohorského období. Nová zjištění by měla rozšířit povědomí o činnosti utrakvistické církve v Čechách.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.